Adenom cirkumanálních(perianálních) žlázek . Perianální žlázky jsou přeměněné mazové žlázky, které jsou lokalizovány v kůži v okolí konečníku. Sekret těchto žlázek je hlenovitý, žlázky vytvářejí feromony a taky zasahují i do metabolismu steroidních hormonů. Relativně častým nálezem je nádorovité bujení benigního i maligního charakteru. Činnost těchto žlázek je ovlivněna především samčím hormonem testosteronem a proto jejich problémy jsou většinou u jedinců samčího pohlaví. U našeho pacienta, šestiletého psa, samce malého plemene se v blízkosti konečníku vytvořil během půl roku v kůži a podkožně novotvar nepravidelného tvaru velikosti fazole, který během asi tří týdnů začal, dle vyjádření majitele, růst rychleji. Při návštěvě v ordinaci po klinickém vyšetření bylo navrženo chirurgické odstranění této patologické léze co nejdříve. Vlastní operaci předcházelo cytologické vyšetření a odběr krve na biochemické a hematologické vyšetření. Odstraněný novotvar byl zaslán na histologické vyšetření do referenční laboratoře, kde byl diagnostikován nezhoubný nádor žláznaté tkáně – již výše uvedený Adenom. Rána se po operaci hojila dobře, přestože její lokalizace v blízkosti konečníku (fekální znečistění) a vzhledem k velkému množství cévní a nervové sítě bývá problematická. Čtrnáctý den při odstraňování stehů byla rána relativně klidná. Prognóza tohoto případu je příznivá. Poznámka : jedním z dalších řešení podobných případů by mohla být souběžně i kastrace, protože samčí pohlavní hormon ovlivňuje aktivitu cirkumanálních žláz, jak již bylo výše zmíněno.
Strupovka ušní ( Otodectes cynotis) – ukázka mikroskopického nálezu z obsahu zevního zvukovodu kotěte ( z našeho pracoviště). Tento roztoč, který je velice obtížně viditelný pouhým okem (bílé tečky, 0,3mm), relativně často napadá zevní zvukovod koček, v menší míře i psů a ostatních masožravců. Vývojový cyklus trvá tři týdny. Kočka se nejčastěji může nakazit přímým kontaktem s napadenými zvířaty(….např. z matky na kotě) nebo potřísněnými předměty. Roztoč způsobuje zánět vnějšího zvukovodu, zpočátku nemusí vyvolat žádné klinické příznaky a majitel nemusí nic poznat. Později dochází k tvorbě hnědého mazu, ucho začíná být svědivé až bolestivé, oteklé a může dojít až k perforaci bubínku. Pokud se tato diagnóza odhalí včas a to potvrzením mikroskopického nálezu roztoče, je nemoc velice dobře vyléčitelná během dvou až tří týdnů.
Stéblo sena, délky asi 10 cm se dostalo do oka pet králíčka, zřejmě během příjmu potravy, neobvyklým způsobem. Stéblo se stočilo do kruhu velikosti oka a zaklínilo se zamaskovaně po obvodu mezi oční bulvu a obě víčka(horní a dolní) tak, že ho nešlo vidět, majitel ho nepostřehl. Během dvou dní pacient začal být neklidný, oko začalo být oteklé, bolestivé, načervenalé a začal vytékat hnisavý výpotek. Majitel proto navštívil ordinaci. Byl proveden výplach a revize oka, kde byl nalezen překvapivě tento cizí předmět, který byl ihned odstraněn. Způsobil akutní traumatický hnisavý zánět spojivky a mírně poškodil i rohovku. Po vytažení stébla došlo u pacienta k velké úlevě, byla nasazena lokální terapie. Po několika dnech došlo k úplnému vyléčení oka.
Hluboký lokální bakteriální zánět na přechodu kůže a nosní houby. Tato situace nastala u tříletého psa z neznámé příčiny, zřejmě po poranění a následnému místnímu průniku infekce až do hlubších vrstev kůže a tím vzniku asi 4 cm nepravidelně oválného, dosti zduřelého zánětlivého ložiska. Z napadené léze byly odebrány vzorky k mikroskopickému vyšetření (nanašem pracovišti) a mikrobiologickému vyšetření (v referenční veterinární laboratoři). Léčba této lokalizace je komplikovanější, protože pacient je schopen svým jazykem „umýt a očistit“ lokálně aplikované léčebné preparáty. Nicméně, po několika týdnech od zahájení nejenom lokální, ale i celkové terapie, včetně podávání imunostimulačních preparátů se situace začala významně zlepšovat. V současné době je kůže bez patologického nálezu.
Hluboká folikulitida, demodikóza. U čtyřletého psa křížence se rozvinul rozsáhlý zánět kůže – hluboká folikuitida s mikroskopickým nálezem roztoče rodu DEMODEX ( foto č. 2), který je původcem červené prašiviny. Jedná se o nepříjemné, prognosticky ne zcela příznivé onemocnění v souvislosti s narušením imunitního systému a následnému sekundárnímu rozvoji bakteriální infekce. V celkové anestezii musela být kůže očistěna , srst nad patologickými lézemi ostřihána a odebrány vzorky k mikroskopickému vyšetření ( foto č. 1). Byla zahájena dlouhodobá celková a lokální terapie, která spočívala v aplikaci antibiotik, cílená terapie proti vnějším (…demodex, blechy, klíšťata….) i vnitřním parazitům. Byly prováděny pravidelné koupele speciálními léčebnými šampony…… Dále byly aplikovány imunostimulační preparáty, vitamíny a minerální látky na podporu imunitního systému. K mírnému zlepšení došlo asi 7 dní po zahájení terapie. K významnějšímu zlepšování začalo docházet asi až po třech týdnech. Léčba trvala dva a půl měsíce a v současné době, asi tři měsíce po jejím ukončení, lze optimisticky konstatovat, že pacient to zvládl. Je zcela zdráv, kůže a srst je ve výborném stavu bez náznaku recidivy.(foto 3 ). ( Příspěvek je zveřejněn se souhlasem majitele pacienta)
Vybavování štěněte z dělohy při císařském řezu jako doplněk k předchozímu příspěvkuk
Vybavování štěněte z dělohy při komplikovaném porodu ukončeným císařským řezem – jen krátká ukázka jako doplněk k předchozímu příspěvku. Na videu vidíte odstraňování plodových obalů, zpřístupnění dýchacích cest, přestřihnutí pupečního provazce. Asi za 30 sekund dojde k hlasovým projevům štěněte ( to už na videu není). Byla zachráněna všechna tři štěňata a matka. 🙂
Zveřejnil(a) MVDr.Palička Miroslav-Veterinární ordinace Korunka dne Úterý 16. července 2019
Úzké porodní cesty byly příčinou komplikovaného porodu, který musel být ukončen císařským řezem. Matka i štěňata tuto dnešní situaci zvládly.
Úraz hlavy a otok oka u ary červenoramenného (ara nobilis). Tento druh ary měří pouze 30 cm a patří mezi nejmenší na světě. Ve volné přírodě žije v pralesích Venezuely. U našeho pacienta, dle anamnézy majitele, došlo při letu papouška v místnosti k nárazu do okna. Došlo ke krátkodobé ztrátě vědomí, následně ke krátkodobému zmatení a apatii. Během dne došlo k traumatickému otoku levého oka (foto č.1). Po klinickém vyšetření v ordinaci a zhodnocení situace byla nasazena lokální i celková terapie a doporučen klidový režim. Pacient začal normálně přijímat potravu a otok oka se začal během čtyř dnů zmenšovat (foto č.2). V současné době je pacient veselý, chování je zcela normální a stav oka bez klinických příznaků (foto č. 3-5 ). Pacient tuto situaci zvládl. (ukázka z naší praxe)
Oboustranný akutní zánětlivý otok víček a spojivek u agamy vousaté (pogona vitticeps). Tato situace nastala u osmileté pacientky, zřejmě v důsledku chybně nainstalovaného tepelného a UV zařízení do terária, kdy nebyla dodržena expoziční vzdálenost. Asi dva dny po této instalaci začala víčka značně otékat, zároveň se zmenšovaly oční štěrbiny a začal se rozvíjet zánětlivý proces, pacientka začala být světloplachá. Proto majitel navštívil ordinaci, kde po klinickém vyšetření byla zahájena terapie a doporučena náprava v instalaci UV a tepelného zdroje. Agama se začala další dny zotavovat a desátý den po zahájení terapie je stav očí zcela normální, bez následků.