DOPORUČUJEME VAKCINOVAT PSY PROTI „PSINCOVÉMU“ KAŠLI (INFEKČNÍ ZÁNĚT HRTANU A PRŮDUŠNICE) NOVOU VAKCÍNOU. Každoročně se dost významně setkáváme u všech věkových kategorií psů s akutními infekcemi horních cest dýchacích, které jsou hromadného charakteru a přicházejí v určitých vlnách. Na této nemoci se může podílet i více druhů mikrobiálních činitelů, jak virových tak bakteriálních. Tato infekce se přenáší mezi psy především vzduchem – kapénkově a kontaktem, zvláště tam, kde je pohromadě více psů (cvičáky, útulky, psí hotely…). Současné standardní, běžně používané několika valentní vakcíny již obsahují některé antigeny proti této infekci. Nově byla vyvinuta vakcína, která nese důležitý antigen bakteriální složky (Bordetella bronchioseptica), která rozšiřuje již nastavené očkovací spektrum. Tato vakcína se aplikuje jednoduše přímo na sliznici do nosní dírky, plná imunita je již za 3 – 7 dní a vydrží jeden rok, proto je důležitá každoroční revakcinace. Může se aplikovat už ve štěněcím věku. Cílem tohoto příspěvku není popis „Psincového“ kašle, ale upozornění a zároveň naše doporučení na tuto rozšiřující vakcinaci !!!!

Ovariální cysta u feny. S vaječníkovými cystami u fen se v naší praxi ne zřídka setkáváme. Tato patologická situace pohlavních orgánů  vzniká, když při zrání vajíček na vaječníku a následného vytvoření Graafova folikulu nedojde k jeho prasknutí.  Tím se vajíčka nemohou uvolnit  do vejcovodu, kde by za fyziologické situace čekaly na oplodnění spermiemi. Nedojde k ovulaci. Graafův folikul se stále zvětšuje až do několika centimetrů, vzniká nefunkční cysta kulatého tvaru, naplněná tekutinou. Tato situace nastává při disproporci pohlavních hormonů a narušení jejich zpětných vazeb. Postižené feny vzhledem ke zvýšeným hodnotám estrogenů nemohou zabřeznout, mají neukončené, prodloužené hárání, jsou v „nadrženém“ stavu, je u nich větší riziko zánětu dělohy. Řešením může být ne vždy úspěšná hormonální terapie nebo kastrace (ovariohysterektomie). Na fotce z naší praxe je ukázka takovéto ovariální cysty velkých rozměrů (červená šipka) a zánětu dělohy ( žlutá šipka) v operační ráně, kdy jsme se rozhodli u pacientky pro chirurgické řešení – odstranění vaječníků a dělohy.

Nedomykavost mitrální srdeční chlopně u psa. S některými patologickými stavy srdce, zejména u seniorských pacientů se v naší praxi ne zřídka setkáváme. Jen krátce pro zajímavost uvádíme následující případ. Do ordinace majitelka přivedla 12 letou fenu malého plemene na rutinní klinické vyšetření a odběr krve před ultrazvukovým čištěním zubního kamene. V anamnéze majitelka, mimo jiné, uvedla, že fena je poslední dobou více unavená, občas zakašle, ale chuť do příjmu potravy je zachovalá. Při auskultačním (poslechovém) vyšetření byly zjištěny docela významné šelesty v oblasti srdečního pole. Bylo provedeno RTG vyšetření hrudníku, kdy bylo zjištěno významné zvětšení levé srdeční síně a mírné zvětšení levé srdeční komory. U tohoto pacienta došlo k nedomykavosti (netěsnění) srdeční chlopně mezi levou síní a levou komorou a tím se krev částečně vrací zpět do malého krevního oběhu, včetně plic. Levá síň musí vynaložit více práce aby krev proudila do levé komory a dál do velkého krevního oběhu. Tím dochází ke zvětšování srdečního svalu a později může dojít k jeho „zhadrovatění“ až vyčerpání. Tato situace je nevratná. Pokud je toto onemocnění zachyceno včas, naštěstí existuje terapie, která tento stav dokáže aspoň částečně zbrzdit a nějakou dobu pacient může skoro plnohodnotně žít. Foto č. 1 : RTG hrudníku feny, naší pacientky, kde červené šipky ohraničují zvětšenou levou srdeční síň. Foto č.2 : RTG hrudního pole kočky s normálním, fyziologickým nálezem srdce (jen pro srovnání a lepší orientaci).

Mírná posttraumatická stresová indispozice u surikaty (Suricata suricatta). Tato promykovitá šelma ve volné přírodě obývá skalnaté a písčité oblasti jihozápadní Afriky. U tohoto pacienta došlo k malému poranění kůže a ke stresu v rámci roztržky s jinými surikatami. Pacient začal být apatický a ztrácel orientaci, majitel navštívil ordinaci. Pacientovi ihned po klinickém vyšetření byly aplikovány výživové roztoky a ošetřena poškozená kůže. Terapie pokračovala ještě několik dní. Po 10 dnech se pacient chová zatím zcela normálně i příjem potravy je bez problému. Foto : Pohled do tlamy surikaty v rámci klinického vyšetření. ( Jen krátká, ne běžná, ukázka malého případu z naší praxe)