U feny středního plemene došlo k velké  komplikaci při porodu  v důsledku úzkých porodních cest, přestože porod probíhal v předpokládaném termínu. Tato situace vyžadovala ukončení porodu císařským řezem. Matka i všechna štěňata to nakonec zvládly. Životaschopná štěňata se velice brzy zorientovala a zahájila dravou soutěž o potravu…..

OTHEMATOM – RELATIVNĚ ČASTÁ DIAGNÓZA . Chtěl bych se zmínit o tomto akutním stavu,  který se vyskytuje především u psů, méně u koček,  a s kterým se  relativně často setkáváme i v naší ordinaci. Othematom je stav, kdy dojde k prasknutí cévky v ušním boltci a nastane výron krve mezi chrupavkou a kůži, většinou se to stane na vnitřní straně ucha. K „vylití“ krve do tohoto prostoru dojde velice rychle a ušní boltec se značně zvětší. Většinou tato situace nastane sekundárně, kdy pes třepe hlavou  v důsledku bolesti nebo svědění, především při zánětu vnějšího či vnitřního zvukovodu, alergických reakcích, parazitárním zamořením (blechy, klíšťata,svrab….), poranění…atd. Vzácněji othematom může vzniknout při narušení imunitního systému, oslabení stěny cév, poruchách srážlivosti a některých otravách. Bez ošetření othematomu může dojít k nekróze, deformaci a infekci ušního boltce. Řešení tohoto problému je především chirurgické,  existuje několik postupů . Na našem pracovišti se nejlépe osvědčila radikálnější terapie tzv. „matracovou – uzličkovou“ metodou. V příspěvku bych chtěl prezentovat malou ukázku této metody řešení  othematomu (1) , kdy v celkové anestezii byla provedena několikacentimetrová incise kůže ušního boltce (2) z důvodu vypuštění obsahu a jeho průběžného odtékání. Dále na několika místech ušního boltce bylo provedeno prošití kůže a chrupavky uzlíčkovými stehy (3) aby došlo k pevnému spojení kůže s chrupavkou a tím postupnému srůstu. Ucho bylo  průběžně fixováno pravidelnými bandážemi (4) a nasazena dlouhodobá antibiotická clona . Uzlíčkové stehy byly odstraněny  až za měsíc po zákroku. Odezva na léčbu byla pozitivní a i v současné době je ušní boltec zcela v pořádku (5).

Upřesnění vhodné doby připuštění u fen na základě cytologického vyšetření poševního výtěru a monitorování hladiny pohlavních hormonů, především PROGESTERONU v krvi v období říje – hárání. Feny patří k diestrickým zvířatům, tzn., že během sezóny proběhnou ve většině případů dva pohlavní cykly, to ale platí pouze pro 65% fen, dalších 35% se mohou hárat 1 x ročně nebo i 3x ročně. První hárání u fen většinou proběhne ve věku od 6. do 12. měsíce stáří, kdy se dostávají do tzv. pohlavní dospělosti. Od věku 18 – 24 měsíců jsou feny v chovné dospělosti. Pod pojmem hárání se rozumí dvě fáze pohlavního cyklu, které trvají zhruba 21 dní : proestrus a estrus. V proestru dochází na vaječnících k růstu folikulů a produkci samičího hormonu estrogenu a to se odráží fyziologicky na zevních příznacích – častější močení a olizování vulvy (čistění), která začíná být edematózně zduřená, od 3. – 5. dne začíná řídký a později lakově červený výtok, který zesílený trvá asi do 9.-14. dne. V tuto dobu je fena pro psa nejatraktivnější, ale krytí stále odmítá. V druhé fázi (estrus) dozrávají folikuly s vajíčky a vaječníky začínají produkovat progesteron., výtok z pochvy slábne a je hlenovitý . Fena je svolná k páření !!!!! Tato situace vhodné doby připuštění podle výše uvedených klinických příznaků platí pouze pro 60% hárajících fen, u kterých se má uvoněné vajíčko, které má životnost asi 3 dny, reálně setkat ve vejcovodu se spermii s životností až 5 dní . U zbylých 40 % případů vhodná doba krytí nemusí odpovídat popsaným klinickým příznakům hárání a to je častým důvodem neúspěšného krytí. Tato situace je nevýhodná zvláště u chovných fen, které musí být dovezené ke krycímu psovi na velké vzdálenosti či do zahraničí. Z těchto důvodu doporučujeme monitorování hárání fen s cílem upřesnění doby ovulace a tím určení nejvhodnějšího termínu krytí. Provádíme cytologická vyšetření poševní sliznice speciální barvicí technikou, kde na základě zralosti vrchní vrstvy buněk (nezralé buňky mají jádro, zralé buňky jsou bez jádra – čím více bezjaderných buněk, tím vhodný termín krytí je reálnější). Ještě daleko přesnější metodou je určení hladiny progesteronu v krvi. Odběr krve u hárající feny se doporučuje minimálně 2 x v rozmezí jednoho až několika dní, podle situace. Pokud tato hladina v krvi stoupá, je to důkaz, že na vaječníku už došlo k prasknutí folikulu, uvolnění vajíčka. Při určité hladině v krvi se doporučuje fenu krýt, případně inseminovat. 25. den po nakrytí doporučujeme u feny ultrasonografické vyšetření na potvrzení či vyloučení březosti. Foto : 1 a 2 – proestrus, jaderné buňky, cytologický nález poševní sliznice, 3 – VRCHOL ESTRU, cytologický nález bezjaderných buněk poševní sliznice, vhodná doba připuštění, 4 – SONO potvrzení březosti, lze vidět dva plodové váčky, 5 – Výsledek !!!! (ukázka z naší praxe)